FOR JANE o.s. PROJEKTY PODPORUJÍ NÁS KONTAKTY NÁŠ TÝM
home

Pavlík Spišák

Pavlík Spišák

*19. 3. 2001

Pavlík se narodil předčasně, již v 7. měsíci těhotenství jeho maminky Ilony. Zhruba v 6 měsíci jeho života mu doktoři diagnostikovali dětskou mozkovou obrnu. Ovšem Pavlík je malý bojovník a má úžasnou mámu, která začla boj s jeho nemocí. Poctivě cvičí a jeho stav se neuvěřitelně zlepšuje….

Díky sestřence Pavlíka, Andrejce Kostelecké – která objevila FOR JANE, pojede Pavlík s Vaší pomocí, na léčení do Piešťan.

 

Povídání Ilony Hřebíčkové, maminky Pavlíka ……

 

Jsem maminkou 10-ti letého Pavlíka, který se narodil v 7. měsíci těhotenství. Jeho váha byla 1550g. Kolem šestého měsíce nám pan doktor řekl, že Pavlík má dětskou mozkovou obrnu a musíme cvičit tzv. Vojtovu metodu a čas ukáže, jak se jeho stav bude dál vyvíjet. Od té doby jsme tedy začali cvičit 4x denně. Když ostatní maminky byly s dětmi v parku, já jsem musela spěchat domů cvičit, protože cvičení musí být pravidelné, aby byly patrné výsledky.
Kolem 3. roku se Pavlík začal stavět na nožky. Nebyl to správný stoj, protože stál na špičkách a my ve 4 letech jsme museli jít na operaci tzv. prodloužení achilovek. Měli jsme 6 týdnů sádry. Bylo to velmi těžké období. Pavlík je velmi živé dítě, byl omezen, mohl jen ležet, protože sádry dosahovaly do půli stehen. Po sundávání sáder jsme měli jet do lázní. Myslela jsem si, že už nás žádná operace nečeká, ale bohužel po dvou letech jsme šli s achilovkami na reoperaci, protože na první operaci je málo uvolnili.
Svoji práci, kterou jsem měla velmi ráda (pracovala jsem jako zdravotní sestra) jsem musela opustit a zůstat s Pavlíkem doma. Nejen že jsem jeho maminkou, ale stala jsem se i jeho asistentkou, která jej doprovází do základní školy, kterou Pavlík navštěvuje již třetím rokem. Tudíž jsem s ním 24 hodin denně.
Každý rok jsme jezdili do Janských lázní, kde chodíme plavat a jezdíme na koních. V loňském roce jsme jeli do Piešťan do centra Adeli. Je to jediná rehabilitace v Evropě, která používá na chůzi tzv. kosmické obleky. Tato rehabilitace bohužel není hrazena pojišťovnou. Začali jsme shánět peníze od nadací, soukromých firem, abychom mohli rehabilitaci vyzkoušet.
Povedlo se, v Piešťanech v centru Adeli jsme začali rehabilitovat. Pavel začínal ráno v 9 hodin s kyslíkovou terapií, manuální masáží, logopedií a potom ho oblékli do obleku, ve kterém 2 hodiny cvičil. Byli mu přiděleny 4 rehabilitační pracovníci. Potom následovala hodinová masáž celého těla.
Během pobytu jsem začala pozorovat jak má Pavel větší stabilitu těla a udělá více kroků. Jedno odpoledne jsme šli na dětské hřiště, kde byla trampolína. Pavlík usilovně prosil, že chce na ni vysadit. Bála jsem se, že špatně skočí nebo že se vůbec na nožičkách neudrží. Jeho prosby a oči mi nedaly a tak jsem jej vysadila. Stoupl si tam a začal po ní chodit, aniž by upadl. Dokonce se snažil i poskakovat. Rozplakala jsem se, ale štěstím, když jsem viděla, co dokázal, nechtěla jsem tomu vůbec uvěřit, zdálo se mi to nemožné. Veškeré úsilí, probdělých nocí po operaci, co i Pavlík musel zkusit bolesti, se nakonec opravdu vyplatilo. Hned jsem si ho vyfotila. Věřte mi, na tento krásný pocit dlouho nezapomenu.
Pan doktor, co nás propouštěl, nám doporučil, abychom pobyt znovu opakovali pro ještě lepší výsledky.
Chtěli bychom pobyt v Adeli ještě opakovat, abychom se ještě zlepšili. Pavel by chtěl chodit do školy sám jako jeho vrstevníci, nechce mít maminku na každém svém kroku, ale bohužel to zatím není možné.


Pavlík a já všem děkují alespoň za přečtení.

Ilona Hřebíčková

 

 

 

 

 

<< zpět

 
Kopírování zde uveřejněných fotografií bez písemného svolení autora zakázáno! | 2010 Webhosting, webdesign - mcrai.eu
RELATIVE DESIGN | MICHAELA HASÍKOVÁ | mcRAI | VIA ALTA | Konto Bariéry | Nadace ČEZ